...
aka Poděbrady
...
Zastávka metra JZP (džejzípí) byla odrazovým můstkem a inspirací pro další víkendový výjezd za matičku Prahu - objevit, že Poděbrady opravdu nejsou jen další pražskou čtvrtí, jak by si mohl kdejaký cizinec třeba myslet. Lázeňská sezóna otevřela náruč pro popíječe zázračných vod, jen ty keramické pohárky ještě chyběly. I přes klidné tempo chůze od pramene k prameni, od muzea do muzea se nakonec zdál dvoudenní pobyt víc než dostačující...
...
Cesta vlakem utekla jak minerální pramen zpátky do podzemí, i tak
jsem se stihla zcela zabrat do skicování tužkou, až vznikla celá stránka postřehů z vagónu...
(dopilovaná a vyleštěná do diamantu černou propiskou až později z pohodlí domova)
...
Můj spolucestující superhrdina si zasloužil krátký odpočinek na pokoji a poté jsme se spolu vydali prozkoumat lázeňské město, ochutnat památky, zapít je čarovnou vodou a kreslit...
...
Nechybí ani záznam pokojových klíčů a hotelové klíčenky. Zde konečně dochází ke zneužití turistických vizitek pro můj deník. Ne všechny zakoupené jsem nakonec použila, grafická podoba některých z nich nebyla plně dostačující pro mé vybíravé oko... Ale ta razítka! Až jsem si některá z nich začala i vymýšlet. Poznáte která?
...
Předchozí záznamy z cestovního deníku:
Fotografická část:
No comments:
Post a Comment