Destrukce a kreace

...zas, opět...a po roce...

Nová nálož kreativních knih přišla poštou podnítit zatvrdlou a mozolnatou fantazii a tak mi trochu zamrzelo, že Destrukční deník už víc než rok smutně trouchniví v knihovně bez jakéhokoliv ničivého povšimnutí. Rozhodla jsem se začít s předěláváním strany, která se mi zas až tolik nelíbila (rozuměj nepovedla se) a prověřením času neprošla... a pak pokračovat dál popořadě, žádné rozptylující přeskakování z úkolu na úkol (alespoň ne v této sérii náhlého destrukčně-tvořivého zápalu).

Tuhle stránku nechte PRÁZDNOU!

Jak asi vypadá prázdnota?

Poničte vazbu...

...všemi možnými způsoby:

 ohněm, inkoustem z chobotnice i zaklínadly...

A jak vidno ze skenu, vazba už přešla duhový most...

Tu je připravena rohožka na přistání podrážek...

(tedy ne-hotové)

Sem nalijte kávu

Jako bezdomovec před kostelem se mi v hlavě povalovala představa kávovaru namalovaného pouze kávou... Výsledný útvar byl nakonec spíš inspirován tvarem původních kapek, ale stejně bych ho ráda pojmenovala "kávovar" :D

 Otisky prstů

Už název svádí k vytvoření policejní karty s otisky prstů a skutečně, mnoho takových děl jsem i na internetu zahlédla... Bravurní nápad, jak klíště, nepustí dlouho... až přišla z ničeho nic hudba, dechový nástroj a noty, co zapadly přesně do rýh, které se propsaly z nepodařeného pokusu vytvořit tlusté a tenké čáry na předchozí stránce (ukryto nyní pod stříbrnými plechy).

Vybarvěte celou stranu

Ehm... Celá strana barevná zřejmě není, ale holt mašina na přetvoření lineární kresby v kresbu barevou zabrala příliš mnoho místa... navíc její tvar je opět připomínkou kávových skvrn prosáklých z ještě destruktivní minulosti deníku.

Vlepte listí

Jednoduché jako vlepená facka, 

žádné vymýšlení složitostí, pro tentokrát...

A update stránky volně vybraných předmětů...
...už je to slušné přeplácalství...

V brzké době tedy konečně něco z knih nových :)

Ostatní stránky pod štítkem: Destrukční deník

Rozcvička destrukcí

•••

...poslední příležitost vyřídit si účty s prázdně vyhlížejícími listy Destrukčního deníku se mi naskytla během vánočních svátků. Místo cukroví jsem pojídala paralen, ibalgin a septofort... ideální čas na ničení!

•

...škrábejte něčím ostrým...

 ...(třeba bolestí v krku)...

 •

...překlad: sem nalepte stránku z časopisu, zakroužkujte slova, která se vám líbí...

(aneb dobrá nálada se nikdy nedá skrýt, když srší a září jak hvězda)

 •

...ač to tak nevypadá, opravdu jsem obkreslovala svou ruku, jen tak trochu "na pána"...

 •

...sem něco vyšijte, sem něco vylijte 

 •

...druhá strana výšivky... obsazování Evropy a hra, kde všude jsem byla...

(dle počtu setnutých hlav téměř nikde)

•••

První rok Destrukčního deníku

Prakticky od října jsem trávila své veškeré víkendy mícháním pryskyřice, dopřála jsem si proto v tyto volné dny trochu luxusu a svůj čas jsem plýtvala na něco tak nesmyslného jako je Destrukční deník...a vlastně není třeba ani litovat, je to skvělá oddechová záležitost. Některé stránky mám z půlky hotové již něco přes rok, a nechtělo se mi je ukazovat, dokud nebude i druhá drahá polovina k nim, ale když už byl skener rozpálený do běla, nalistovala jsem i je a nechala je sežehnout zářivkou od hřbetu až k patě...

•

Ano, český jazyk je velmi bohatý na písmeno W, stačí obracet emka vzhůru nohama, nebo brakovat internetové adresy z časopisů... Zhruba takto jsem si i připadala:

 •

Vyloženě úkol pro mě:)

(a hlavně z období, kdy jsem se bez Polaroidu nehla ani na krok... jestlipak je k poznání?)

 •

Dodělána levá strana... 

 •

Vyvolávání ducha z černobílého kinofilmu...

...aneb jak alepoň jednou dostat na ty moje šedivky bílou... 

(zde je patrný rozdíl mezi českým překladem a anglickým originálem, "glue in a photo of yourself" se úplně nerovná "nalepte svoji fotografii"...která se Vám vůbec nelíbí a počmárejte ji...jest úplné znění)

 •

Jedna ze stránek "sem nalepte cokoliv"

(ne zcela hotová, ještě po chodnících hledám další hvězdy a jednorožce...) 

 •

A ještě nakousnuté stránky, na které se celkem těším...:)

"Kreslete čáry v jedoucím autobuse nebo ve vlaku, případně kreslete za chůze" je schováno v lokomotivě a v jídelním voze, připojeném hned za ní...

 •

Jak si poradit se sprostými slovy? Prostě, nechat zmizet esko... 

(anglické four-letter-words je také o dost mazanější...)

•

P.S.: Ježíšek nakonec přinesl i "Tohle není kniha" a antistresové omalovánky, myslím, že to vše vystačí na několik let nejen mého života...

Destrukční deník potřetí

Velmi mě zajímají články týkající se právě Destrukčního deníku a s téměř až pravidelnou frekvencí se v diskuzích objevuje názor, že ničit knihy je špatné. Nevím, jak moc je srozumitelný fakt, že se vlastně o knihu v pravém smyslu nejdená. Máte před sebou skutečně deník s prázdnými listy bez unikátního sdělení, které by ho mohlo dělat hodnotným. V tom tkví právě těžiště úcty ke knize-s jejím zničením zároveň zaniká myšlenka, kterou (obvykle) psaná kniha obsahuje (ale může jít samozřejmě i o obrázky, obrazy....) Pokud tedy ničím to, co jsem předtím stvořila sama na základě vepsané instrukce limitované pouze vlastní mírou destruktivního chování, asi bych se nepohoršovala, co ta dnešní mládež zase... :D

...

•

...zachycení stavu před házením...

...a možná si ještě oboduju "ozubená kolečka" na levé stránce...

 •

...opravdu nemám ráda české známky-ony jsou povětšinou jednoduché s bílým pozadím, takže za pestrobarevnou úrodu vděčím z velké části Postrcrossingu... Pravý pruh znamená takový malý červený koberec slávy pro celebrity (totiž pro moje oblíbence)...

 •

...lepíková dvoustrana, která se mi vyloženě hodila a udělala mi velkou radost... Až doposud jsem oblepovala, co mi přišlo pod ruku-a asi začnu znovu, v deníčku už pro tuto činnost nemám místa nazbyt...

Na pravé straně jsem se snažila přistupovat k lepení systematicky od nejsvětlejších lepíků po nejtmavší, vlevo se naopak nachází barevná džungle. Jsem si jistá, že by se z takového úkolu dalo vyždímat mnohem více kreativních záležitostí, které mě bohužel ještě nenapadly :D.

 •

...horké, těžké při skenování, příště sáhnu raději po foťáku...

Úkol zněl jasně: Tuto stranu polepte bílými předměty. Já zvolila bílý základ doplněný černou pastelkou a nalepila vše bílé, co se doma válelo po šuplíkách...žádná anarchie...

•

...a na závěr moje metalová dvoustrana, která by si také zasloužila dokumentaci fotkou...

...jedná se o kreslení tenkých a tlustých čar...

Jak pokračuje destrukce?

...už víceméně težko, přeci jen začíná vznikat citový vztah ke knize, kterou "tvořím" vlastními silami...pak jde to ničení o trochu méně, víc přemýšlím o důsledcích budoucích skvrn na další stránky Destrukčního deníku...

•

Dvoustrana s instrukcemi: Načmárejte něco na přebal, titulní stranu, návod, tiráž-mezitím jsem počmárala tahle prázdná místa, to ostatní má čas:) (vlevo pastelky, vpravo fixy)

 •

Bubnovací dvoustrana mě neskutečně baví... když mám dlouhou chvilku, zkrátím několik pastelek o jejich barevnou špičku.

 •

Škoda, že na skenu není vidět podlepení stříbrnou fólií...tam, kde se nacházejí trhliny po proděravění tužkou, se lesknou nové hvězdy... Kosmonauti napravo vznikly vlastně obkreslením obrysů kávových skvrn, které mi byly poručeny na předchozí straně...a v přilbách, co vypadají spíš jak pro motorkáře, mají tutéž stříbrnou folii, takže se lesknou také... Jinak tužka mi občas z deníčku vystřelí jako skutečná raketa do vesmíru, když je na řadě nějaký ten házecí úkol, nebo mi naopak na protější straně maluje hezký kvasárek:)...

 •

...ani jsem si to sprchování neužila, fakt bída...

 •

...pasé, stránka už je opět vytržená, zmuchlaná a v šuplíku, hledám pro ni správné místo...

Destrukční deník

Říkám si, jak dlouho jsem mohla žít bez tak úžasné věci jako je Destrukční deník...tímto povýšil na nejopěvovanější dárek k Vánocům všech dob...

A o co vlastně jde? Přeci ničit a to velmi důsledně:D. Po prvním zběžném prolistování jsem jen letmo tušila, že propichování stránek tužkou, nebo házení deníkem bude určitě skvělý zabiják času. A po načerpání inspirace na internetu od jiných "bláznů" kreativně ničících tuto knihu se už od ní nodtrhnu:)...

•••

  •

Ono to takhle vypadá celkem nevinně...z druhé strany mě ale čeká asi jeden z nejtěžších úkolů-prostříhat se několika vrstvami. To je to, co mě na tom baví nejvíc-zítra může všechno vypadat zase trochu jinak...

 •

...no jen si to zkuste...copak brouci a červi, ale ten papír chutnal na jazyku fakt odporně...

•

Několik zajímavých odkazů zde:
video:
PsykotykaRT
blogy:
Misudai
GiraffeAndy
trina lyn