Mírná zima zdá se velmi příznivou pro víkendové fotografické
procházky tak výživné, jak jen denní světlo a délka kinofilmového materiálu dovolí.
Cihla a origami.
Dvě porce-dvě dvojice ze dvou různých fotoaparatických
přístrojů a ze dvou stejných nebo nepříliš od sebe vzdálených HUPek,
sloužících mi jako příležitostný stativ. Jsem tak trochu omezená-ve výběru úhlu
pohledu, mezek a zakrnělý mozek…směs tajného koření je následující:
●
Černobílá keramika: Fomapan 100/vlastnoručně vyvoláno na
papír FOMA SPEED N 311/poté scan
X
Modrozelenočervená papírová skládačka Dirkon: Kodak 200/pouze
ten vlastnoruční scan
●
●
●
●
●
Zvoní keramika stejně lahodně jako šustění papíru? Mnohem
lépe…když dosedá na plochy, rozezní se pokaždé jinou písní, někdy dutě
betonovou, jindy ostře plechového smyku a nejraději mám struhadlovou symfonii
z omítek s kamínkovými stalagmity. Srdce buší do zvonu, až se jednou
střepy rozletí na pouhé…až.
