Klidně bouřlivo

 ...mezi pruhy...

Bleskový průřez portugalským týdnem

Portugalsko/Bank of Scotland

●●●

Malý, modře průhledný, kompaktní fotoaparát podepsaný skotskou bankou se stal mým novým "blejskáčkem" - oproti původnímu analogovém oblíbenci metajícím světelné výboje (viz štítek Blitz) vládne mnoha výhodami: je menší a tudíž skladnější, napájení obstarává jen jedna tužková baterie místo dvou a navíc je zde i možnost blesk vypnout. I přesto, že spolu máme nafoceno jen jedno pražské půlkolečko, vložila jsem do něho plnou důvěru, které nelituji... Teď jen ještě vyvolat černobílý kinofilm bez žádné další nehody v chemickém procesu (poslední pokus skončil v koši :/).

...různé tváře pobřeží...

...Leiria...

...se svým pouličním uměním chvílemi připomíná Berlín

 obalený v Atlantiku...

..São Pedro de Moel...

...fotogenický maják a magické výhledy na moře

 se tu objeví ještě v mnoha různých variacích...

...jeskyně Mira de Aire...

...tradiční letní schovávaná před horkem, 

jeskynní chladno vždycky potěší...

-EN-

The report from the trip to Portugal continues with shots from a compact analog camera signed by Scotland Bank (check first photos here: Bankovni zalezitost). We visited a cave in the city called Mira de Aire, then you can spot a lighthouse standing in São Pedro de Moel and few pictures from Leiria are not missing of course... This year I really enjoyed the beaches as well, maybe more than anything else...

Magnetky od moře

Portugalsko/Canon G7

●●●

Papírování, jehla pod kůží a dvě tyčinky v nose - to vše znamenalo větší cestovatelský stres než obvykle. Svatební průvod se výmluvami na konspirační teorie zastavit nedá a jako ozdoba rodinného příslušníka jsem se nechala poslušně očipovat a dobrovolně podstoupila proceduru vložení magnetů do těla. Ty však svou sílou nepředčily očekávání, ani jediná kovová součástka mého Canonu se nezachvěla, když jsem fotoaparát opouštěla pověšený na toaletě na Amsterdamském letišti při přestupu na zpáteční cestě domů. Nejen všechny snímky mohly být nadobro ztraceny, kdyby mi nepomohl strážný anděl v podobě pohotové uklizečky. Ta zamkla kabinku do té doby, než se moje bezduché tělo vrátilo po půlhodině zpět na místo ztráty, když si uvědomilo, co mu vlastně chybí. Takže tu jsou první digitální fotografie z Portugalska, trochu inspirované a protknuté andělskou tématikou...

...putovní kámen nalezený v Ikemu, zanechán na letišti v Lisabonu...

...zřejmě splnil svůj účel...

...překvapení v oblacích, čaj místo kávy...

S letadlem jak po schodech dolů. Panické polykání Kinedrilu nad nočním Lisabonem

 byla poslední čistě jasná vzpomínka. Pak nastala mlha z práškového polospánku...

První kroky vedly samozřejmě na pláž. Tradiční rybolov traktorem

 už pro tentokrát nebylo nic, co by mě zaskočilo (viz první návštěva Portugalska)

...vnitřní monology nad umírající roztomilostí...

...Leiria všedně denní...

...oči klamou...

-EN-

After two years back in Portugal. The salty and wet air is something that I already forgot. It was nice to experience it again and of course, to see the ocean. I couldn't decide which camera should I take on this trip so I took almost all of them :D. So you can expect many different pictures from different types of cameras soon. Here are the ones from a digital compact.

Přežití přešitím?

PinCott/Ilford Pan 100

Orwo papír

●●●

Pět let od poslední fotky z šitého fotoaparátu PinCott už se zdá jako pořádná věčnost, kráter v paměti, který musel být revitalizován hlubokým skokem do archivu blogu. Povedených snímků z celého nově nafoceného pásu kinofimu je pramálo, jako vždy, a i ten zlomek nejlepších kazí tmavý pruh sahající do poloviny exponovaného obrazu. Znamení, že bych vážně měla přemýšlet o jemné úpravě pomocí několika stehy uvnitř látkového těla...ale lenost. Nyní se v útrobách PinCottu nachází černobílý svitkový film, který by mohl rozšířit plochu snímku sám o sobě, jehla přijde později...

-EN-

PinCott is my handmade pinhole camera. It's already a few years since I used this camera for shooting pictures but now it's back - with all imperfection I can even imagine. True is I will have to resew Pincott a little bit more for achieving better results in the future. You can spot one-half of all the photographs slightly dark - there is not enough space inside the camera for rendering a "good quality" image... But still - for me, it looks like a miracle anyway that something came out from this cotton toy.

Chebské dvorky 2021

Canon G7/Chebské dvorky

●●●

Pozvání na Chebské dvorky jsem přijala s radostí i s únosnou dávkou obav (jak jinak). Po tak dlouhé době zavřená doma na home office bylo přeci jen lehce tíživé vystavit stolek s tvorbou na ulici a vrhat se plnými kávovými doušky do konverzace s procházejícími lidmi. Nakonec dětská bezprostřednost všechny obavy rozehnala, večerní únava zdála se více příjemnou nežli devastující. Našlo se i trochu času na prohlídku některých vystavených fotografií a obrazů i k obhlídce města...

...cesta vlakem, pokaždé jiné dobrodružství... Jednou rezervované internetové sedadlo vůbec neexistovala v té samé realitě, podruhé po závanu silné vůně spáleniny lokomotiva nakonec vyhořela...

...na skok za kolegy z Rokycan na jejich dvorku...

...lehké dávce vody z mraků se mi podařilo první den vyhnout...

...a druhý den jsem zas pro změnu vodu dávkovala osobně - na kolemjdoucí, 

po nalepení tetovačky na kůži...

...a po prezentaci tetovaček už byl čas na rychlý průzkum Chebu, 

naposledy navštíveném snad před devíti lety...

...odrazy, stíny minulosti všudypřítomné...

...otevření třetí černé díry zrcadlením...

...hradby stále ohromné...ohromení z nich také nezměněno...

...d kapučíno hauz...

...pak jedno skutečné kafe...

...a příjem poslední objednávky...

...než světla hospody nadobro zhasnou...

●●●

...a návrat k Cestovnímu deníku téměř po roce bez žádného osvěžujícího výletu mimo rušné ulice Prahy... V Chebu bylo rušněji. Také už jsem zapomněla svou klasickou rutinu - zeptat se na razítko a koupit vizitku, pokud se mi zrovna líbí, nebo zapadá do vizuálu stránky diáře... Tak alespoň rychloilustrované postřehy načmárané na koleně v zabarikádovaném hotelovém pokoji vonícím po kouři a pochybné minulosti (bezpečnost především), došperkované později...

-EN-

Pictures from an exhibition of my temporary tattoos within a bigger art festival Chebske dvorky. This event presents art in the streets, yards, and open spaces of the city called Cheb located west of Prague near the borders with Germany. You can spot the pages from my travel journal as well.