Destrukční deník potřetí

Velmi mě zajímají články týkající se právě Destrukčního deníku a s téměř až pravidelnou frekvencí se v diskuzích objevuje názor, že ničit knihy je špatné. Nevím, jak moc je srozumitelný fakt, že se vlastně o knihu v pravém smyslu nejdená. Máte před sebou skutečně deník s prázdnými listy bez unikátního sdělení, které by ho mohlo dělat hodnotným. V tom tkví právě těžiště úcty ke knize-s jejím zničením zároveň zaniká myšlenka, kterou (obvykle) psaná kniha obsahuje (ale může jít samozřejmě i o obrázky, obrazy....) Pokud tedy ničím to, co jsem předtím stvořila sama na základě vepsané instrukce limitované pouze vlastní mírou destruktivního chování, asi bych se nepohoršovala, co ta dnešní mládež zase... :D

...

•

...zachycení stavu před házením...

...a možná si ještě oboduju "ozubená kolečka" na levé stránce...

 •

...opravdu nemám ráda české známky-ony jsou povětšinou jednoduché s bílým pozadím, takže za pestrobarevnou úrodu vděčím z velké části Postrcrossingu... Pravý pruh znamená takový malý červený koberec slávy pro celebrity (totiž pro moje oblíbence)...

 •

...lepíková dvoustrana, která se mi vyloženě hodila a udělala mi velkou radost... Až doposud jsem oblepovala, co mi přišlo pod ruku-a asi začnu znovu, v deníčku už pro tuto činnost nemám místa nazbyt...

Na pravé straně jsem se snažila přistupovat k lepení systematicky od nejsvětlejších lepíků po nejtmavší, vlevo se naopak nachází barevná džungle. Jsem si jistá, že by se z takového úkolu dalo vyždímat mnohem více kreativních záležitostí, které mě bohužel ještě nenapadly :D.

 •

...horké, těžké při skenování, příště sáhnu raději po foťáku...

Úkol zněl jasně: Tuto stranu polepte bílými předměty. Já zvolila bílý základ doplněný černou pastelkou a nalepila vše bílé, co se doma válelo po šuplíkách...žádná anarchie...

•

...a na závěr moje metalová dvoustrana, která by si také zasloužila dokumentaci fotkou...

...jedná se o kreslení tenkých a tlustých čar...