Pan Karl, pan Štejn von Koněprus

...

PRAKTICA/Karlštejn/Koněpruské jeskyně/doma

...

Záznam z cesty v deníku k nahlédnutí v předchozím článku:
Cestovní deník II: Kde domov můj


Karštejn, nikde nikdo, večerno a rozpálená zem nenechajíc se ukolébat a zchladit ani o jeden stupeň Celsia. Po nějaké té době stěžování si, že mi Praktica nefunguje, byla záhada nezaostřování na nekonečno rozluštěna... Po sundání polarizačního filtru se na asfalt k mým nohám vysypala hromádka součástek z objektivu zakápnutá jednou slzou z prvotního šoku. Naštěstí většina skleněných pokladů se ani moc nepoškrábala a kdyby ano, byla bych poslední člověk pod Karlštejnem, kterému by to nakonec vadilo... Vše napěchováno zase zpátky do těla objektivu (krom té slzy) a opraveno.

...

Koněpruské jeskyně, netopýr šel navštívit ostatní netopýry a schovat se před tropy, alespoň na chvíli. Ačkoliv by Praktica už měla po operaci na Karlštejně ostřit jako ostříž, zde selhávalo moje oko, popř. mě zaujaly úplně irelevantní tvary, přeludy. Kromě člověka se nakonec uvnitř nevyskytoval žádný jiný živý tvor, jen kosti a pozůstalosti.

...kočičí kavárna a kočičí doma...
...aneb kompenzace živých form...

...upírek domácí...