První rok Destrukčního deníku

Prakticky od října jsem trávila své veškeré víkendy mícháním pryskyřice, dopřála jsem si proto v tyto volné dny trochu luxusu a svůj čas jsem plýtvala na něco tak nesmyslného jako je Destrukční deník...a vlastně není třeba ani litovat, je to skvělá oddechová záležitost. Některé stránky mám z půlky hotové již něco přes rok, a nechtělo se mi je ukazovat, dokud nebude i druhá drahá polovina k nim, ale když už byl skener rozpálený do běla, nalistovala jsem i je a nechala je sežehnout zářivkou od hřbetu až k patě...

•

Ano, český jazyk je velmi bohatý na písmeno W, stačí obracet emka vzhůru nohama, nebo brakovat internetové adresy z časopisů... Zhruba takto jsem si i připadala:

 •

Vyloženě úkol pro mě:)

(a hlavně z období, kdy jsem se bez Polaroidu nehla ani na krok... jestlipak je k poznání?)

 •

Dodělána levá strana... 

 •

Vyvolávání ducha z černobílého kinofilmu...

...aneb jak alepoň jednou dostat na ty moje šedivky bílou... 

(zde je patrný rozdíl mezi českým překladem a anglickým originálem, "glue in a photo of yourself" se úplně nerovná "nalepte svoji fotografii"...která se Vám vůbec nelíbí a počmárejte ji...jest úplné znění)

 •

Jedna ze stránek "sem nalepte cokoliv"

(ne zcela hotová, ještě po chodnících hledám další hvězdy a jednorožce...) 

 •

A ještě nakousnuté stránky, na které se celkem těším...:)

"Kreslete čáry v jedoucím autobuse nebo ve vlaku, případně kreslete za chůze" je schováno v lokomotivě a v jídelním voze, připojeném hned za ní...

 •

Jak si poradit se sprostými slovy? Prostě, nechat zmizet esko... 

(anglické four-letter-words je také o dost mazanější...)

•

P.S.: Ježíšek nakonec přinesl i "Tohle není kniha" a antistresové omalovánky, myslím, že to vše vystačí na několik let nejen mého života...