...ZENIT/Broumov 2016...
Popravdě netuším, jestli se tu nějaká z následujících fotek už kdysi mihla nebo ne, několikahodinové dolování v archivu nevydalo žádné přijatelné odpovědi. Viditelný dvojpruh přivádí nazpět vzpomínky na zklamání z nově zakoupeného skeneru. Přes reinstalace programů, až po čištění skla u opraváře vše nakonec směřovalo k opuštění nové elektroniky a vrácení se zpět k poškrábanému sklu starého Epsonu (se kterým skenuju negativy doteď). Tuším, že to byl jeden ze zdrojů pocitu hluboké letargie a naprostého vzdání se jakékoliv snahy o publikování těchto snímků. Broumov - město, které se zarylo pod kůži a přesto ho raději vidím s odstupem, bez známých tváří... Ty už stejně vybledly spolu se jmény jejich nositelů. Zase se ocitám na dvorku, kde největší zábavou bylo houpání se na železné konstrukci na zavěšení prádla... (a kde za dveřmi do sklepa vždycky něco bylo, jen se k nim neotočit zády!)
...tady ukazuju, kde jsem bydlela...
(příště krok stranou!)
...přes duhové sklíčko...
...a jako každé místo má i Broumov svoji písničku...novodobou...
-En-
City of my childhood - Broumov. Empty streets in the afternoon, fresh air and old buildings showing their bricks - that's my memories and actually, everything is still there. Those photos were shot with Zenit in 2016.
No comments:
Post a Comment