18 May 2019

Plné stoly plastelíny, plné hlavy, ruce líný

...

Jak vznikl nápad na šperky z platelíny zalévané pryskyřicí se můžete dočíst v prehistorickém článku zde:
O kouzelné plastelíně a nepečeném fimu.

Bude tomu již několik let, kdy se poprvé pod mýma rukama vyklubal barevný ptáček s podivným sdělením v podobě tlačítka z kalkulačky. Pak se ptačí rodina rozšiřovala o další tvory a potvory. Většina těchto podivností s příběhem byla k vidění na Fleru, kde je bylo možné také zakoupit. A jelikož zde na blogu o špercích z plastelíny vlastně moc článků nemám, kromě těch darovaných na výletech, ráda bych zde udělala takový průřez tím nej(podivnějším), co se mi ne/podařilo vymodelovat. Některé myšlenky zakleté do pryskyřice budu muset oprášit právě z Fleru, protože lesk a třpyt některých nápadů se už leckde ztratil pod nánosem prachu, času a zapomnění.
Také omluvte kvalitu staletých fotografií - jediným možným médiem pro zaznamenání celého procesu výroby mi byl v té době pouze kompakt, pak příšerný foťák v telefonu a nějaký ten analog.
•••


MODELOVÁNÍ


Na samotné tvoření padl nejeden víkend. V průběhu týdne se mi po prosezené pracovní osmičce s očima upnutýma na obrazovku počítače už většinou nechtělo sedět nad tvořením a zaostřovat ještě navíc na vyráběné miniatury... (ale i takové dny byly, hlavně před Vánoci a před trhama).
...

Nejvíce jsem si zamilovala klasickou českou plastelínu od Kohinoru. Jako jedna z mála mi vyhovovala jak konzistencí, tak i barevnou škálou, i když s novou recepturou jsou válečky křiklavější než možná někteří pamětníci ještě znají (k nim patřím i já).
Pozn.: oranžový dílek mizel nejrychleji, schválně...pročpak asi? :)




Chaoz při tvoření na pracovní stůl prostě patří. A jen a jen v takovém bordelu jsem schopná vyrábět a přicházet i na nové myšlenky. A občas se samy naskytnou zvláštní kombinace, které by bylo škoda nevyužít...

 



•••


ZALÉVÁNÍ PRYSKYŘICÍ 


Nejproblematičtější část - dobře promíchaná pryskyřice pokud možno bez hejna malých bublinek se mi v poslední době povedla málokdy. Kontrolování trvdnutí téhle imitace skla stála také mnoho nervů. Občas se stávalo, že se tuhnoucí tekutina přelila. Pak záchrana šperku v podobě odlévání a zpětného dolévání už téměř zatvrdlé pryskyřice připomínala spíš noční můru. A to nemluvím o velkých bublinách vynořujících se z ničehonic na poslední chvíli, popř o přistání kočičího chlupu na hladkou plochu naprosto odnikud i v případě, že šperk byl chráněn omytou skleničkou, ošetřenou antistatickým čistícím prostředkem... prostě komplexní bolehlav. Co bych dala za možnost téměř hotové dílo jen zalepit pod již předvyrobená epoxidová sklíčka...


...pod sklem...




...polotovary...







•••


HROMADĚNÍ a BALENÍ


V čase nejproduktivnějšího tvoření mohlo být pohromadě v mé šperkovnici (= krabici od bot) tak kolem čtyřiceti kousků a i tak se mi to někdy zdálo jako velké lenošení... Vždy jsem si ale chtěla uchovat především radost z tvorby a chuť zhmotňovat představy než produkovat klony o sto šest jako nějaká pásová výroba v továrně. To se mi nakonec moc nepovedlo - lišky se prodávaly nejvíce a každý si přál mít jen tohle oranžové zvířátko. Jednotvárnost časem ovládla celý proces a už mi trochu chybělo dát život nějaké vlastní vizi, aniž by se mi na dlouhá léta pak neschovávala v šuplíku pro neprodejné šperky... 












Dnes už nechápu ani nadšení pro výrobu vlastních krabiček, ve kterých jsem svoje díla odesílala novým majitelům. Později samozřejmě šetření vlastního času zvítězilo a balíčky putovaly v kupovaných obalech...


•••


JAK VYMODELOVAT PTÁČKA

Přikládám i krátký video-návod, jak takového ptáčka z plastelíny vymodelovat:




Příště průřez těmi nejšílenějšími nápady a také mé nejoblíbenější výtvory...
...a lišky... dají dobrou noc...

No comments:

Post a Comment