8 Aug 2020

Cestovní deník: Hurá, Kutná Hora!

...

Po libereckém výletu plném odkazů na město mého dětství se mi okamžitě chtělo Broumov navštívit. Zářivý nápis Broumovská na přídi autobusu lákal pozornost stejně mocně jako nějaký velký barevný poutač s reklamou na štěstí a bohatství před rozbitými okny zchátralé usedlosti. Pak v galerii umění šplhaly moje oči po košatém stromě rodokmenu textilního magnáta Liebiega až nahoru, do koruny z kořenů sahajících zase až tam, do toho jednoho magického místa. Vše nasvědčovalo tomu, že se schyluje k pompéznímu návratu domů.

Pak 14 dní na to se nevěřícně rozhlížím po Kutné Hoře, sama trochu šokovaná impulzivním nápadem zajet zrovna sem. Broumov počká a tu tedy pokračují zápisky cestovní, kutnohorské, rukopisné, ilustrované, kolážovité, samolepkovité... a mnoho dalších jinakovité... Nakonec setkání tváří tvář středověké atmosféře města stříbra se kromě díry do pekla objevilo a poté propadlo do prázdnoty několik záludných otázek, dotěrně do té doby obíhajících v kruhu tam někde uvnitř lahodných mozkových závitků, mňam...

...

Snaha o jakési prolnutí mezi výlety, protože vše souvisí se vším:
 ...dvojstrana s pozůstatky po návštěvě Liberce, Muzea Hraček
 v Benátkách nad Jizerou a Muzea lega v Kutné Hoře...
...tedy taková herna...
(a bonbonek nesmí chybět!)




...muzeum Lega, kostek, dětství...



Ze seznamu plánovaných návštěv se nakonec zazelenaly téměř všechny kosti. Ale nechat si Muzeum stříbra a prohlídku dolu na pondělí, kdy je zavřeno, byl téměř amatérský krok. A konečně jsem měla šanci do deníčku propašovat i razítko a vizitku Hlavního nádraží v Praze.



Pokračování v dokazování, že každé důležité místo má svoji píseň.
Otázka zní, jestli bych raději nebyla kouzelníkův syn...?




...vlaková momentka...



...potvrzení, že hotel ilustrovaný vůbec nevypadá jako hotel skutečný :)...



Od vlaku je to samozřejmě co by kostí dohodil do Sedlce, po infocentru na nádraží se první zastávka konala právě v kostnici. Zákaz fotografování a zmizelá celá jedna hromada soukostí (sousoší z ostatků, pozn. redakce) překvapilo nemile. Tak tedy alespoň ilustrace Skulíka sestaveného právě z lidských kostí - zaznamenán přibližně, podle ne/paměti...





...pózování u chrámu...



...alchymistická dílna na roztrhání...





...zlatý tiket z galerie...
...a výjimka z vlastního zákazu používání washi pásek v deníku:
 ta jedna ze dvou co vlastním, zlatá s bílými puntíky, 
si tu úplně říkala o použití (odpadne-li, neubyde)...



 ...v galerii zaznamenáno nejdřív tužkou vše, co zaujalo, 
inspirovalo, pak obtaženo, dotaženo doma černou propiskou...



...Tváře z chrámu... 
...děsivé, pokroucené, nelidsky člověka stejně připomínající...



...pohleď, co se skrývá pod pohledem...






 ...poslední den zachycen v obrázcích...
...na druhou stranu přilepena kapsička obsahující pohled fejkový, 
pohled poslaný a samolepku sloupnutou z okapu, tradičně...




...panoramatická vzpomínka z kutnohorského nádraží, 
kdy při čekání na vlak vznikala poslední stránka...




... pilné přípravy na výlet se dočkal samozřejmě i pixelový baťůžek...



...vlastnoručně namalovaný pohled se posílá s větší obavou, zda dorazí...



 ...dvířka do dalšího dobrodružství, dvířka, která vedou domů...







-EN-
Another trip in my travel journal. This time we visited Kutná Hora, a beautiful historical city located one hour away from Prague. It was a place where the silver coins were made in the past - rich in every aspect of its existence. We spent there three days and still we weren't able to see everything. This city inspired me a lot - there is some kind of art everywhere. 


No comments:

Post a Comment