12 Apr 2020

Pod Prahovou záležitostí


...
...pražský deníček digitálně...
Canon G7
...

Od pořízení malého digitálního kompaktu s manuálním ovládáním mě zase focení začalo víc bavit. Otravné propagování nutnosti vlastnit zrcadlovku, aby se člověk stal lepším fotografem, snad už konečně pominulo a po mém stařičkém Olympusu (též oplývajícím Magickým písmenkem M) převzal štafetu právě kánon. Co zaostává je samozřejmě moje schopnost lépe fotit a editovat snímky v čase, kdy se přihodily. Tak se tu mísí koronavirové svědectví s dobou ještě na-venek normální, průchozí. Velkých změn se neudálo v životě introverta příliš, nejsou ani patrné. Proto mohou tyto fotografie stát vedle sebe (pod sebou, překrývat se), aniž by se navzájem vyvracely...
.
..
...

...foot or hand... 
...nervózně přešlapující na Václavském náměstí, 
snažíc se raději zahledět do imaginárních očí budovy
než do zříceniny z člověka s jehlou zabodávající se do žíly...


...můj versus mužský recept...
...piškoty spojené krémem z másla, kakaa a cukru, 
silvestrovská dobrota dětských let...


...obrazec virový na autě...
 ...dřív kaňka, ale ta už vyšla z módy...


...celá divoká smečka lišek, dosud nezkrocená...
...už půloroku leží na dně skleněné nádoby 
pod nánosem papírů a archů s kinofilmy...


...rouška uvnitř...


...rouška venku...


...pěstování vzorků pro mokroskop...
 ...pokus s čínskou krevetovou polévkou:
půlka pytlíku s ochucovadlem zalitá horkou vodou, 
půlka studenou - a zazelenalo se...


...smutno, až ticho pomine, tzv. smutek v předstihu...


...zvířátko doprostřed...
...nejmenší Želvinka a přece někdy působí tak vysoce...


...zátiší s modelovanými pinholemi...
...od dob jejich zničení při stěhování jim slibuju plastiku
plastelíny, ale stále nenadešel jejich čas...


...vlnky, přístav, jen zakotvit lodě a sklidit víno...


...lepší fotku nemám, pořád se hýbe
a já ostřím na pytel, na židle, na nic...
...Kašoné...


...zlatá tečka zlatého dne...


...a pár vrásek zase přibylo...



-En-
My photo diary from Prague. Still don't feel like home here, taking photos helping me to have any relationship with this city. Some of these photographs are older than ones from days in quarantine, but the life of introvert always seems the same...


No comments:

Post a comment