DEN 1.
+ PROLOG
Co se týče cestování, nejsem velký nadšenec tohoto infarktového sportu. Pokud se naskytne příležitost k bezplatnému zrušení objednaného ubytování nebo vrácení zakoupené jízdenky za minimální sankce, jsem schopna den před odjezdem v záchvatu paniky a s křečemi v břiše celý výlet odvolat.
Do Krakova jsem si ale v důsledku lehké nepozornosti zabookovala pokoj bez možnosti zrušení zdarma, na burze jsem si zase pořídila předražený lístek na hudební festival, který by zpátky za takovou cenu nikdo neodkoupil, a jízdenka na vlak už také přistála v emailu. Takže mi tentokrát přišlo jednodušší to všechno prostě přežít, než platit za nic.
Nakonec jsem výlet do Krakova pojala spíš jako takovou výtvarnou dovolenou než honbu za odškrtáním co největšího počtu navštívených památek. Kochat se světlem a malovat jím, najít inspiraci, obkreslit ji nebo odtrhnout z okapu, sebrat ji ze země a hlavně přetvořit v něco nového. V žádném případě nejsem kulinářský cestovatel a jsem na to hrdý. K jídlu mi vždycky stačí třikrát denně káva a pak cokoliv, co projde okolo...a je to taky dobrý.
•••
••
•
Jako motivaci (k přežití) jsem si pořídila cestovní deníček, aby mi alespoň trochu pomohl ventilovat nejhorší možná utrpení, která se mohou během cesty objevit...
(čekat nejhorší je vždycky lepší varianta)
...ale od té doby, co jsem nalepila první písmena na obal, jsem se začala alespoň i trochu těšit...
•
•
...přípravy...
•••
...každá žena potřebuje svého hrdinu, alespoň jednoho malého kapesního...
...a lepení uprchlíků do okének...
...a lepení uprchlíků do okének...
•
...fórek složený z časopisu Žlutý, ze kterého by jistě Pavel Adventurer neměl radost:D...
•
...jednoduchý obrázek stavu nejen železniční tratě, ale i stavu psychického v průběhu sedmihodinové jízdy...
•
...rozjetá a zastavený...nebo naopak...
(Poláci mají, bůhvíproč, na nádražních budovách zkratky daných stanic, místo názvu města na Vás vzdychne třeba jen prosté OCH, zvláštní)
•••
(((Tentokrát mi fotky z Prakticy přišly nějaké takové neslané nemastné, jak kdybych měla dřevěné ruce i oči... Ani po několika dnech po naskenování se mi vůbec nelíbily, něco mi v nich chybělo, prostě zklamání. Vyžádaly si proto nejednou razantní zásah digitálního pera...a možná všemu digitálnu dám ještě nějakou šanci do budoucna...)))
•••
Když Vás přivítá město, kočí, davy lidí a Váš démon strachu z davu lidí.
(škodolibé: nazdárek, ty sis myslela, že si tady odpočineš?)
•
•
...rychlá večerní procházka kolem hlavního náměstí...
•
•
...a pak hurá na pokoj, desetiminutová aplikace ohnutého klíče do křivého zámku, prostudovat mapu, naplánovat druhý den a vykreslit se z hrůz..
•
...no, asi mi tam ten první den nebylo úplně nejveseleji...
•••
...no, asi mi tam ten první den nebylo úplně nejveseleji...
P.S:. mám zase Prakticu po letech :D
P.T.: Zenit už není :(
P.U.: příště další den v Krakově
P.U.: příště další den v Krakově
No comments:
Post a Comment