Asociace k vizuální básni o osmi chodech

•

Jedna - Zahradnice

Sehni se ke mně ještě níž, až na dno prázdné nádoby.

Zlom si hřeb možná hned než tě vír vytáhne z hluché ozvěny ny ny ny

a roztrhá vše na kousky jako hadrovou panenku.

••

Dvě - Dvojčata

Už víš, že dětství je můj bratr, je můj stín, dvojče stejně oděné.

V bílých domech sídlí zrovna, v těch tmavých jakbysmet. Mají žlutý kotouč, svítí jasně, černou díru jasnější, mají víru, škube ruce, vlasy a marný vítr naděje.

Až je spolknou obě oka, už se nikdy nevrátí.

•••

Tři - Vři

Ulehnout na starém a vstát na čerstvém

lůžku bůžku!

Zdá se známá krajina příliš fádní, ve snu ať sežehne ji hněv, v hněvu ať taví se v žeh. Čistá je a byla zem, horká krev lávy v jejích žilách se vleče, pak chladne ve stupňovitých obrazcích.

Jsme vrstvy minulosti a loupeme se od cibule až k novému semenu.

••••

Čtyři - Rod po

Přivést na svět nový život neznamená stát se matkou přírody. Ze zrůdy a z krve pak doufání v krásu umírá, to nutnost z vnějšku podmíněná dělá perlu bezcennou. Tak zase stejná jako na začátku proměny tu leží, jen bez stínu, ač pod hvězdou, a o tolik temnější. Rudý obr odpočívá, po porodu rudější, zchudl kilo trpaslíka a než usne na chvíli, odpočítá do konce všechny hvězdy na talíři vesmíru.

•••••

Pět - Vět

Tolik dnů od pondělí vzrostlo po dlouhém stonku do korun a hrdlo zeje do nádoby se stále stejnou němotou. Ani ozvěny dvojčat nelze slyšet, znějí v bílých bublinách, tam slova písně zamykány, ne a ne prasknout ve věty. Jsou sebestředné síly uvnitř, co kroutí mysl do kruhu a v kulaté vázy pětistěny formují.

••• •••

Šest - Koruna

Ve jménu matky, její dcery a těla statného stárnou generace obětí. Čin dobra nebo čin zla - čím se vlastně odliší? Koruna listím zelená zdobí se jen hliněnými hlavami králů lesa, hájů, bez rozdílu činění. Krutost v slzách jednou vyschne a pak tě vítá do ráje.

•••7•••

Sedm - Všeho

Vyždímaná na kost a oddělená od kostí zůstala viset ve vakuu už jen kůže pokroucená. Je to klid a vyrovnanost nebo ztracení se navěky? Sama mezi zrůdami a sama zrůdou, vše nové, produkt doby zítřejší. Jazyk jako závitek na jarním menu podávaný, přesycena tolikrát a přesto vím, že pořád hladovím.

•••• ••••

Osm - Něco mezi

Jsi někdo jiný, já nejsem stejná

a panenka se vrátila.

...bisbaldek...