O perníkovém

•••

Každoroční dlouhé čekání na Ježíška mě letos donutilo popřemýšlet nad nějakým smysluplnějším vyplněním této spousty nevyužitého času. Před štědrovečerní hostinou mívám několikahodinový nicnedělající maratón, který se mi letos už nechtěl běžet... Vytvoření nějaké osobní vánoční tradice bylo přímo lákající a při sledování videí o pečení perníkových chaloupek mě napadla taková hloupost úžasná věc.

Perníkový foťák.

Představa celodenní procházky uzavřené večerním loupáním perníčku a vyvolávání kinofilmu v temné komoře mě úplně nadchla, takové další rozbalování dárečku. Každopádně realita dopadla trochu jinak:). Týdenní skluz musím do příštího roku započítat a začít o trochu dřív.

•••

•

...tradiční průvodní skenování...

(aneb zase se potvrzuje pravidlo čím novější přístroj, tím horší kvalita...)

 •

•••

Tentokrát vlastně ani nemám fotky ze samotné výroby foťáku, bude muset stačit video:

•••

Nejdelší řetězec chyb v celé historii vyvolávání kinofilmu mě nakonec dovedl k zázračně dobrému výsledku...přikládám na ukázku zatím jen jeden vánoční sken z negativu, ostatní políčka bych ráda měla nazvětšovaná jako klasické fotografie... (tzn. nějakou dobu to bude ještě trvat :))

 •••

...závěrečný sken (už na starém dobrém)...

...nakonec se mi perníček-stromeček stejně rozlomil, ačkoliv jsem ho musela už během zdobení opravovat a aby toho nebylo málo, lízátko, se kterým jsem převíjela kinofilm, mi prorazilo při přetáčení na poslední snímek perníkové dno... Vlastně se jedná o nejvíc nejjednorázovější fotoaparát, co jsem si kdy "ukuchtila"...

 •

•••

...a i přesto v tento moment dopékám zadní stranu s úmyslem nafotit alespoň ještě jeden kinofilm, proražený perník opraven čokoládou... :)

•

...na závěr snad už jen můžu popřát sladký nový rok...

•••